Historie sboru

Boj proti požárům a povodním před založením organizované požární ochrany

Říká se, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Tohle přísloví bylo velmi platné ve starých dobách, kdy se lidé ohně velmi obávali pro jeho ničivé účinky. Musíme si uvědomit, že obydlí se stavěla tehdy veskrze dřevěná, většinou v těsné blízkosti u sebe a ochrana v podobě stříkaček a hasicích přístrojů nebyla žádná. Čili hašení se tehdy podobalo spíš bourání, protože veškerá snaha byla vedena na zabránění rozšíření požáru. Je až podivné, že lidé obávající se tak ohně a požárů několik století zapomněli na to, že první stříkačka spatřila světlo světa již 250 let př. n. 1., kdy učený Ctesibius zhotovil pumpu podobající se ruční stříkačce, kterou později zdokonalil Hečon z Alexandrie, jehož čerpadlo o dvou botách je základem všech dnešních stříkaček. Takřka 17. století muselo čekat, až v roce 1518 vynalezl Ant. Plattner z Augspurku stříkačku. I potom však nastala přestávka a teprve od roku 1602 začíná rozsáhlejší vývoj stříkaček. Jako např. Aschhausenova stříkačka (1602) a Hautsova (1655). Uvedené stříkačky byly konstruovány bez větrníku. Roku 1664 Parrault v Paříži sestrojil stříkačku s větrníkem, který je součástí i všech stříkaček dalších (Mariottova 1696, Jakuba Leopolda z Planic 1719). Nezůstalo však jen u vývoje stříkaček, ale i dalších věcí, bez kterých si likvidaci požáru nedovedeme představit. Byl to především vynález hadic Janem van der Hayde z Gorkomu v druhé polovině 17. století a vynález sacího ústrojí, kterého se u nás začalo používat až koncem 18. století.

Vysoká námaha u ručních stříkaček a průmyslový a technický rozvoj vedl k vynálezu parní stříkačky (Abel Shawke). Vynález výbušného motoru výrazně zasáhl do konstrukce stříkaček a již v roce 1908 postavil v Kopřivnicí ing. Ledwinka snad první stříkačku (autostříkačku) s benzinovým motorem. Vývoj překotně pokračoval vpřed až do dnešní lehké přenosné stříkačky a autocisterny.

Nejen rozvojem požární techniky se bránili lidé proti požárům, ale i vydáváním různých řádů, nařízení a vyhlášek, z nichž za zmínku stojí Práva městská království Českého a markrabství Moravského od M. Pavla z Koldína, ve kterých autor zpracoval všechna ustanovení o povinnosti hašení ohně i o žhářích a paličích (1579). Dále pak Požární řád Josefa II (1787), který platil až do vydání zákona o požární policii v sedmdesátých letech 19. století. Tento požární řád byl zpřesňován a doplňován. Bylo např. zakázáno kouřit na ulicích, náměstích a ve společenských místnostech, protože kouření bylo a je dodnes jednou z častých příčin požárů. V následujících letech byly požární řády doplňovány a rozšiřovány celou řadou nařízení, směrnic a vyhlášek, které vyústily v zákon o požární ochraně č. 18/1958 sb., který přesně vymezil povinnosti občanů, požárníků i národních výborů při zabezpečování požární ochrany. V roce 1985 byl vydán nový zákon ČNR č. 133/85 sb. o požární ochraně, který reagoval na dosažené změny ve společnosti. Tento zákon i ve znění pozdějšího zákona CNR č. 425/90 sb. o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a některých dalších opatřeních s tím souvisejících a zákon ČNR č. 367/90 sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů umožňuje Sdruženi hasičů Čech, Moravy a Slezska se významně podílet na ochraně životů, zdraví a majetku osob před požáry, ekologickými a jinými haváriemi.

Jedni z prvních členů sboru          

Založení dobrovolného hasičského sboru ve Svitávce

Ruku v ruce s národním obrozením a rozvíjejícím se dělnickým hnutím vznikaly snahy o zakládání různých zájmových organizací českého národního charakteru. Nejinak tomu bylo i v naší obci, kdy – zřejmě pod silným vlivem založení prvního českého hasičského sboru na Moravě – 1870 v Letovicích – vznikl v roce 1878 hasičský sbor ve zdejší textilní továrně a posléze roku 1885 byl založen náš dobrovolný hasičský sbor. Dne 13. prosince 1885 vydalo několik přátel hasičství následující provolání: „Přihlížejíce k důležitosti hasičských sborů, zamýšlíme utvoření sboru dobrovolného obce Svitávky, jehožto účelem jest chrániti životů i majetků občanů domácích i vůkolních při nebezpečí ohně. Abychom k zařízení tohoto předběžné porady učiniti mohly, zveme k mimořádné schůzi na neděli dne 20. prosince tohoto roku o druhé hodině odpolední do místnosti hostince pana Vojtěcha Šocha, zde.“ dne 13. prosince 1885. Zakladatelé
Provolání toto se neminulo účinkem a na četně navštívené ustavující schůzi dne 20. prosince 1885 promluvil k účastníkům p. Emil Roth, učitel ze Svitávky, o významu založení hasičského sboru, o jeho potřebě skutečná i zákonité. Po přečteni stanov bylo usneseno sbor založiti, k čemuž se hned přihlásilo 28 činných členů. Současně usneseno, aby členové přispívající platili ročně 1,20 zlatých příspěvku. Když pak obecní výbor schválil stanovy sboru ve schůzi dne 30. prosince 1885, svolána byla na den 7. února 1886 první valná hromada, na niž byli zvoleni tito činovníci:
Vojtěch Šoch – velitel sboru
Emil Roth – náměstek velitele
Josef Mazal – četař u lezců
Josef Křipský – četař u stříkaček
Antonín Jokeš – člen výboru

 

Dále bylo na valné hromadě usneseno objednat od firmy Smékal z Čech po Kosířem výzbroj a výstroj pro třicet mužů.

Obec Svitávka darovala sboru stříkačku, která byla vyměněna u firmy Smékal za novou čtyřkolovou po doplacení obnosu 460 zlatých. Obnos tento zaplatila též naše obec, z čehož je patrno, že obecní zastupitelstvo mělo pochopení pro mladý sbor, jejž vydatně podporovalo jak morálně, tak i finančně.

Pro začátek měl sbor 318,46 zlatých, které získal částečně z darů, 63,96 zlatých byl čistý zisk z první zábavy a 68,50 zlatých bylo vybráno na členských příspěvcích. Dne 6. června 1886 pořádal sbor slavnost, jíž se zúčastnilo hojně přátel hasičstva z místa i okolí.

           

Činnost sboru od založení do roku 1918

Pro velmi neutěšený finanční stav sboru v roce 1887 navrhl pan Emil Roth, aby členové sboru Josef Bohatec a Jan Málek vybrali od místních občanů zapůjčky v obnosu 5 zlatých, jež v příštím roce budou s úroky vráceny. V krátkém čase sešlo se tolik peněz, že další půjčky se již nepřijímaly. Když pak došlo k proplácení půjček, nechtěli věřitelé svých peněz a tyto sboru darovali.

V roce 1894 vyslal náš sbor delegaci na pohřeb prvního starosty Zemské jednoty hasičské br. Josefa Ilnera. Téhož roku zemřel náš první náčelník sboru br. Vojtěch Šoch. Na valné hromadě 4.3.1894 byl velitelem sboru zvolen br. František Šťácha. V roce 1898 byl starostou sboru zvolen br. Josef Křipský. Následujícího roku, který byl rokem konání župního hasičského sjezdu konaného ve Svitávce, bylo upraveno nákladem sta zlatých nové cvičiště.Tento obnos si sbor vypůjčil o místní občanské záložny. Již v tehdejší době se jevila u sboru snaha po činnosti vzdělávací, aby se povznesl život ve Svitávce. Z toho důvodu koupilhasičský sbor jeviště, které bylo postaveno v Panském domě. Zároveň byl zvolen odbor pořádání zábav a divadel, v němž byli: učitelé Josef Drahovzal a Jaroslav Sróderm, rolníciJosef Šaršon a Michal Kříž, dále Jan Kupsa, kovář a obuvník Jakub Kříž.

Na valné hromadě roku 1904 navrhl bratr Jan Kupsa, aby ve sboru bylo zavedeno bratrství a teprve od té doby jest ve všech záznamech sborových psáno duchem bratrským. V roce 1905 se sbor zúčastnil otevření měšťanské školy v Kunštátě a župního sjezdu v Prosetíně.

Obecní zastupitelstvo uznávajíc plně důležitost hasičského sboru a oceňujíc práci jeho, jak po stránce bezpečnostní, tak i kulturní, darovalo sboru zbrojní hasičský vůz za sedm set korun.

Na valné hromadě v roce 1904 byl podán a schválen návrh bratra velitele Josefa Šaršona na zavedení pořádku při cvičeních. Kdo se třikrát nezúčastní cvičení bez omluvy, bude vyloučen.

Roku 1905 na schůzi dne 19.8. usneseno, aby členové, kteří ze sboru dobrovolně vystoupili, nebyli v nejbližší době přijímáni. Byla zakoupena jedna berlovka v hodnotě 37 korun a pojištěny dva páry koní v hodnotě 1600 korun.

Byl schválen návrh na zřízení veřejné čítárny, která bude otevřena po schválení místodržitelstvím. 10.11 bylo ujednáno sehrát divadelní představení s taneční zábavou. Čistý výnos této akce byl věnován správě školy na zakoupení obuvi pro chudé žáky (bylo získáno 70,54 korun). Na schůzi dne 23.11 byla usnesena změna prvních dvou článků stanov, a sice:

„čl. I. Účel jednoty:“
„Hlavním účelem jednoty je spořádané spoluúčinkování při nebezpečí ohně, aby zachráněn byl život i majetek občanů. Dalším účelem jednoty je činnost vzdělávací.“
„čl. II. Prostředky k dosaženi toho jsou:“ 1. a) pravidelně (veřejně i soukromě) pěstovaný tělocvik se stroji i bez nich se zvláštním zřetelem na výkony hasičské,
b) výletní pochodová cvičení,
c) poučné rozpravy a přednášky z oboru tělocviku a hasičstva,
2. a) zakupování odborně hasičských a všeobecně vzdělávacích časopisů,
b) pořádání mravně ušlechtilých zábav a divadelních představeni.

Ustavení divadelního hasičského kroužku 11.12. V roce 1906 byla sehrána dvě divadelní představení a byla uvedena v činnost veřejná čítárna. V tomto roce přistoupeno ke zřízení hasičských okrsků-první náčelník byl bratr Jaroslav Sróder.

V roce 1907 byla bohatá kulturně-společenská činnost (dvě divadla, 2 výlety, 1 ples). Obecní výbor daroval sboru 800 korun na zakoupení další výstroje a výzbroje. Mimo jiné bylo zakoupeno 5 berlovek. Výtěžek jednoho divadla věnoval sbor na zakoupení obuvi pro chudé žáky místní školy. V roce 1908 sbor uspořádal a vyvíjel kulturně-společenskou činnost zhruba ve stejném rozsahu jako předcházejícího roku. Z řad sboru odešel navždy podnáčelník bratr Josef Křipský ml. Za zásluhy byli jmenováni čestnými členy bratr Kupsa Jan, Kříž Jan a Michal.

V roce 1910 oslavil sbor dvacet pět let od svého založení. V rámci oslav byl uspořádán ve Svitávce župní sjezd dne 9.7.. Při této příležitosti byli dva bratři-zakládající členové sboru vyznamenáni čestnými medailemi, které jim osobně připínal tehdejší okresní hejtman. Že náš sbor měl vždy osvědčené pracovníky svědčí volba bratra Jana Kupsy členem župního výboru.

Rok 1912 někdejší jednatel sboru Krupica Alois označuje rokem ochablé činnosti a ve výroční zprávě apeluje na všechny členy, aby zlepšili přístup k hasičské práci. S podporou obecního výboru bylo v roce 1913 vybudováno nové leziště. Jako delegát sjezdu Podpůrné pokladny byly zvolen Jan Kupsa. Bylo uzavřeno úrazové pojištění členů sboru.

Rok 1914 – 1918 – Světová válka postihla krutě i náš sbor, neboť téměř všichni sboroví činovníci byli povoláni k vojenské službě. Sbor činil opatření pro zdárnou svou činnost a vydal provolání k občanům, kteří nepodléhali vojenské povinnosti, aby se přihlásili za člena sboru, neboť jen tak mohlo se čeliti případnému neštěstí. Dále jednáno se Sokolem DTJ, aby pomohly Sboru vykonávati noční hlídky.

         

 Činnost sboru od roku 1918 do roku 1948

Byla provedena volba prozatímního náčelnictva. Po válečné přestávce se sbor sešel na valné hromadě dne 27.4.1919. Bylo vzpomenuto padlých ve válce. Konstatováno, že sbor čitá 25 činných a 15 přispívajících členů. Zemřel jeden ze zakládajících a velmi svědomitý bratr Jan Kříž. V jednatelské zprávě trpce stěžováno na malou přízeň občanstva. V roce 1920 bylo ujednáno o zakoupení nové stříkačky, kterou se obec uvolila zaplatit a bylo zakoupeno třicet přileb. Dále jednáno o opravě hasičského skladiště, k němuž rozpočet vypracuje p. Kachlík a předloží ho obci, která rozhodne komu práci zadá.

V roce 1921 bylo vybudováno výletiště v Sebrankách. Sbor se zúčastnil sjezdu 50. župy Blanenské, kde byla předváděna parní a benzinová stříkačka. Župní výbor rozhodl na schůzi 6.11.1921 o zřízení samaritské služby při hasičských sborech. Za členy byli zvoleni tři: Chloupek Fr., Kopecký Fr. a Hrubý Fr. Firmě Smékal bylo odepsáno, aby se dostavil zástupce k uzavření smlouvy o koupi parní stříkačky.

Rok 1922 – za 10 300 korun byly v tomto roce nakoupeny hadice. Byl obnoven divadelní kroužek. Sbor se zúčastnil župních sjezdů v Letovicích a ve Žďárné. Od firmy Smékal byla zakoupena nová parní stříkačka. K slavnostnímu předáni dne 27.8.1922 byl delegován starosta Moravské zemské jednoty hasičské bratr Vozáb, za Župu 4 župní starosta bratr Hladík, obecní zastupitelstvo a okolní sbory. Křest ohněm dostala parní stříkačka 29.8. při požáru ve Svitávce, kde hořela stodola paní Svobodové a sklep pana Fr. Jalového.

Rok 1923 – 15.3.1923 byl založen ženský odbor při našem sboru, který činil 10 členek. Byly to: Zédová Marie, Kaldová Otýlie, Králová Hedvíka, Hrubá Josefa, Poláková Růžena, Kaldová Vlasta, Benešová Berta, Jokešová Josefa, Sehnalová Marie a Včelíková Františka. Divadelní společností ředitele Slavinského bylo zapůjčeno jeviště. Bylo usneseno zakoupit 10 pracovních obleků bílých a dva modré pro strojníky k parní stříkačce a 200 metrů hadic. Usneseno přijímat za členky sboru sestry od šestnácti let. Velitelem samaritské stráže byl zvolen bratr Dokoupil Emanuel. Velitelkou družstva žen byla zvolena Zédová Marie. Bylo konáno okrskové cvičení.

V roce 1924 počet činných členů vzrostl na 30. Sbor se zúčastnil otevření hasičského skladiště ve Skalici a Sebranicích. Zemřel zakládající člen sboru Horák Josef. 2. hasičského sjezdu v Brně dne 4. a 5.7.1925 se zúčastnilo 20 členů. Sbor se zúčastnil odhalení pamětní desky našeho rodáka, italského legionáře Ludvíka Švancary. Roku 1926 sbor oslavil čtyřicet let svého trvání, při kteréžto příležitosti bylo vzpomenuto všech zakládajících členů, z nichž někteří byli odměněni čestnými diplomy. Oslavy byly spojeny se župním sjezdem. 8.7.1928 se konal sjezd československého hasičstva v Brně. Náš sbor vyslal 23 členy. Zúčastnili se též oslav 50-ti letého výročí založení požárního sboru místní továrny. Jednáno o zakoupení automobilové stříkačky, od čehož potom ustoupeno, jelikož obec hodlá vybudovat obecní vodovod a nemohla by proto potřebnou částku na zakoupení stříkačky uvolnit. Zemřel starosta Zemské jednoty hasičské a ředitel Hasičské pojišťovny v Brně Karel Vozáb. Samaritská stráž poskytla pomoc ve 13 případech.

Roku 1929 byl přijat za člena Mudr. Jan Dosoudil, který potom působil ve funkci vzdělavatele. V Boskovicích dne 30.6. byl župní sjezd a cvičení. 18.8. bylo požární cvičení ve Svitávce. Byla znovu podána na obec žádost o zakoupeni motorové stříkačky. Obecní zastupitelstvo uvolnilo pro tento účel 50 000 korun. Starosta obce jmenován čestným členem. Na mimořádné valné hromadě dne 23.4.1933 byly v souladu s novými stanovami zvoleni noví činovníci sboru. V rámci 50ti letých oslav MZJH pořádal sbor soutěž autostříkaček. O zlatou přilbu hasičskou, kde náš sbor provedl v nejkratším čase všechny předepsané výkony. Soutěže se zúčastnily sbory: Blansko, Letovice, Olešnice, Skalice, Svitávka, Tuřany. Náš sbor měl nárok na 1. cenu, ale posouzením rozhodčí komise mu byla udělena cena IV., jíž však sbor nepřijal. Sbor z Komína se svým pomocným vozem po celé soutěžní trati natáhl telefonní vedení a konal na trati službu. Soutěž byla vysílána návštěvníkům rozhlasovým zařízením a byl to první podnik tohoto druhu pořádaný na venkově. Roku 1935 slavil sbor 50. let svého života. V předvečer byla akademie, v den oslav byla uspořádána národní slavnost (slovácké hody u Sokolovny). Pan Eduard Jaroš věnoval sboru starší osobní automobil, který byl upraven na pomocný vůz. 25.5. zemřel dlouholetý podnáčelník a jednatel sboru Alois Krupica.

V roce 1936 měl sbor 33 členů činných a 76 přispívajících. Kromě toho byl utvořen ženský sbor samaritský, který měl 19 sester. Tento odbor poprvé účinkoval 30.8. v rámci veřejného protiletadlového cvičení s použitím plynových masek. 11.6. byl postaven nový stožár na sušení hadic u bývalé palírny. 30.6. bylo odstraněno staré leziště, které sloužilo svému účelu 24 roků.

V roce 1937 bylo uspořádáno divadelní představení dramatu Karla Čapka Bílá nemoc. Byla provedena přednáška o životě a díle básníka Petra Bezruče. 23.9.1938 byla vyhlášena mobilizace. Z našeho sboru narukovalo 13 bratrů. 9.9. byla provedena přednáška o Sovětském svazu, jejímž spolupořadatelem byl náš sbor. Sbor se zúčastnil oslav 20. výročí vyhlášení samostatnosti. 25.8. byla velká voda, týden pršelo nepřetržitě, sbor měl pohotovost.

V období nacistické okupace 1939 – 1945 byly konány různé drobné akce na podporu národního uvědomění – např. Večery českých písní, výstavy českých knih apod. Oběti nacistické persekuce se stal aktivní člen našeho sboru řídící učitel František Řepka.

V roce 1939 bylo jednáno o koupi pozemku pro výstavbu nové požární zbrojnice, vzhledem k tomu, že objekt, ve kterém byla umístěna dosavadní zbrojnice, byl určen k demolici. Počátkem r. 1940 byla vyhlášena pracovní povinnost pro všechny členy sboru při výstavbě nové požární zbrojnice. Každý člen požárního sboru měl odpracovat nejméně 100 hodin. S výstavbou, na které se finančně podílel 15ti tisíci obecní úřad, 7mi tisíci místní továrna, bylo započato v roce 1941, pod odborným dohledem stavitele pana Resnera. Celá stavba skončena a zkolaudována v roce 1944 a sice 26.4.

Po osvobození v roce 1945 se sešel sbor k mimořádné valné hromadě dne 15.7., kde bylo vzpomenuto činnosti hasičského sboru za války, členů, kteří během nacistické okupace zahynuli. Těmto byla věnována vzpomínka a jejich památka uctěna minutou ticha. V roce 1945 dovršil sbor 60. let svého trvání a byly prováděny přípravy k jeho oslavě. V roce 1946 odstoupil Fr. Horák z funkce velitele v důsledku nástupu vojenské prezenční služby. Do této funkce byl navržen a jednomyslně zvolen Karel Kalina. V roce 1947 byla vykázána pojistka za přípřež, z důvodu malé práce s malou stříkačkou.

      

 Činnost sboru od roku 1948 – 1989

Ukončení II. světové války vedlo současně k novému rozdělení politického a hospodářského vlivu ve světě. Tento vývoj se samozřejmě nevyhnul ani Československu. V letech 1945- 1948 probíhá ostrý boj o moc ve státě. Vzhledem k velmi živému obrazu Mnichova, zrady západních spojenců, prožitém utrpení v období války a zkušenostem z první republiky se nelze divit, že v roce 1948 přebírá KSČ moc ve státě. Hektičnost té doby dokumentuje i slib prezidentovi naší republiky Klementa Gottwalda dne 17.11.1948: „Pane prezidente, hasičstvo městyse Svitávky shromážděné v Den československého hasičstva dne 17.11.1948 je si plně vědomo plnění všech povinností a úkolů, kladených na veškeré členstvo. Při této příležitosti vzpomínáme Vás jako prvního občana naši drahé republiky, vykoupené krví našich nejlepších synů a dcer.

Vzpomínáme Vaší tak, vysilující práce pro osvobození a budování lidově demokratické republiky. Slibujeme Vám, že budeme plniti veškeré povinnosti, které nám láska k osvobozené vlasti ukládá a všechny úkoly, jež nám budou svěřeny k zabezpečení národního majetku. Vám pak, pane prezidente, přejeme pevného a dlouhého zdraví.“

Tak, jak se po roce 1948 mění systém politicky, mění se systém práce hasičských sborů. Starost o materiální vybavení sboru přebírá postupně stát. Na počátku padesátých let dochází v důsledku systémových změn ke zrušení hasičské organizace na všech úrovních a ke vzniku Svazu požární ochrany v čele s jeho ústředním výborem. V souvislosti s tím dochází v naší obci k přechodnému sloučení továrního požárního sboru tehdejšího n.p. Vitka s požárním sborem městyse Svitávky. Tento stav trval do roku 1957, kdy došlo k opětovnému rozdělení. ZO SPO Svitávka jako člen NF se podílel prací svých členů na různých veřejných prací při naplňování volebních programů NF. Na těchto akcích – výstavba koupaliště, stavba kina, restaurace, mateřské školky, vodovodu aj., odpracovali členové sboru více než 10 tis. brigádnických hodin.

Tato práce však nebyla hlavní náplní činnosti požárního sboru. Stěžejní úkol sboru tkvěl a tkví v ochraně majetku před požáry, kterou lze rozdělit na dvě části, a to: prevenci a represi.

Na preventivní činnost, která se začala cílevědomě a organizovaně provádět od roku 1949, byl kladen hlavní důraz. V současnosti s orgánem MNV byly prováděny preventivní prohlídky obytných budov a malých provozoven s cílem vyhledat a poukázat na nedostatky v jednotlivých objektech z hlediska požární ochrany. Při této činnosti, která se prováděla každoročně, se prohlédlo zhruba 420 objektů a odpracovalo průměrně 250 hodin dobrovolné práce bez nároku na odměnu. Výsledkem této bezesporu záslužné činnosti byl klesající počet požárů obytných budov. K této činnosti patřila také organizace a zjišťování žňových hlídek, hlavně v padesátých a šedesátých létech.

Další důležitou činnosti je represivní činnost, což je již samotná likvidace požárů či jiných katastrof. Pokud má být tato práce na dobré úrovni je zapotřebí, aby požární technika i lidé s ni pracující byli dokonale připraveni. Při údržbě techniky, výstroje, výzbroje, požární zbrojnice a v neposlední řadě při budování vodních zdrojů byly odpracovány další stovky hodin, aby sbor byl připraven v případě ohrožení majetku či životů spoluobčanů zasáhnout. K tomuto však je a byla zapotřebí dokonale vycvičeně zásahová jednotka. Výcvik je prováděn jak získáváním teoretických znalostí z oblasti taktiky, tak i praktickým směřováním při námětových cvičeních, kdy se prověřuji možnosti nejúčinnějšího zásahu v součinnosti s okolními sbory. Souhrn schopností zásahových jednotek se ověřuje při celostátních soutěžích požárních družstev, kde náš sbor dosahoval vždy dobrých výsledků.

Na obou polích činnosti sbor v tomto období dosáhl vynikajících úspěchů, o čemž svědčí klesající počet požárů z důvodu závad na obytných domech a rychlost výjezdu zásahově jednotky v případě požárů či živelných pohrom v čase do dvou minut od zaznění sirény.

Vedle hlavní činnosti sboru, která byla ustavena zákonem č. 18/1958 Sb. o požární ochraně, poté zákonem č. 133/1985 Sb. a vyhláškou 37/1985, jež byly vydány v roce, kdy sbor oslavil sté výročí svého založení.

Sbor vyvíjel aktivity i na poli kulturním a při výchově mládeže. Již v polovině padesátých let byl při sboru ustaven žákovský kroužek požární ochrany. Jeho činnost byla mimo jiné zaměřena na získáni základních znalostí z problematiky požární ochrany. Jedním z hlavních cílů organizování žákovských kroužků bylo zajištění zálohy členské základny. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v létech 1971 – 1975, kdy se náš sbor v kategorii žákovských družstev umisťoval na předních místech v rámci okresu při celostátní hře Plamen. Družstvo dorostenců se v roce 1975 umístilo v celostátní hře Šeřík v krajském kole na místě druhém. Výchova mladé generace byla nezbytnou součástí činnosti každého sboru. Po odchodu ze žákovských družstev se zapojovali mladí požárníci do činnosti sboru jako řádní členové.

Na poli kulturním sbor pořádal každoročně ples a pouťové zábavy ve spolupráci s oddílem kopané. Tyto letní zábavy pořádal původně závodní klub při Vlněně Svitávka, od kterého bylo převzato posléze i materiální zabezpečení. V průběhu let došlo k částečnému zničení tohoto zařízení, a proto sbor po dohodě s oddílem kopané vyrobil za vlastní prostředky stoly a lavice nové, které slouží dodnes. V roce 1988 se sbor s oddílem kopané rozhodl postavit v parku pro zkulturnění prodeje (voda, elektřina) srub. Tentýž rok bylo zahájeno jednáni o stavební povolení, které bylo uděleno v roce 1988 a stavba zahájena v roce 1989.

     

 Činnost sboru od r. 1989

17. listopadu 1989 došlo v Československé republice ke změně politického systému, kdy Komunistická strana Československa odevzdala moc vzniklému Občanskému fóru.

Tato změna se dotkla i organizace Svazu požární ochrany ČSR. V červnu r. 1990, se mění název organizace na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Každý člen Sdružení je zároveň členem Sboru dobrovolných hasičů, u kterého působí (čl. 29 stanov).

V roce 1990 sbor oslavil 105. výročí svého založení. V témže roce se zúčastnil oslav 120. výročí založení SDH v Letovicich. V následujícím roce dochází ke zrušení sboru na Sasině. Zařízení a vybavení přešlo do majetku našeho sboru. Od tohoto roku dochází k novému postupu spolupráce obecního úřadu a našeho sboru na základě žádostí a dohod pro hasičskou činnost. V r. 1992 dochází k výměně členských průkazek. Byla zakoupena CAS 32 TATRA 138 za prostředky sboru, obce, podnikatelů působicich ve Svitávce – p. Kratochvíla, p. Hájka (fy.Sivera-Hájek).

16.12.1992 byla ustavena Hasičská vzájemná pojišťovna a.s., u které jsou pojištěni jak členové SDH Svitávka, tak i občané Svitávky. V r. 1993 byla provedena kolaudace stavby srubu v parku obecního úřadu, která byla zahájena v r. 1989. Tato stavba sloužila jako restaurace pod názvem Hasičský srub.

 Přehled požárů a povodní do roku 1885

Písemných zpráv o požárech a povodních z období středověku i z pozdějších let máme velmi poskrovnu. Požárů bylo zajisté mnoho, avšak pokud se nějaké zprávy zachovaly, pak pouze o velkých požárech, kdežto na malé se rychle zapomínalo a snad ani nebyly písemně zaznamenány.

Mnoho požárů bývalo za dávných dob zakládáno úmyslně. Někdy byl žhářem jednotlivec, častěji však bylo vypáleno či pustošeno město nebo obec postupujícím nebo ustupujícím vojskem. Z období středověku se nezachovalo přesnějších zpráv o požárech nebo jiných pohromách ve Svitávce. Jisté je to, že v roce 1342 byla Svitávka pleněna loupežným rytířem Mikšem Žampachem z Perštejna. Ve 13. století Svitávka značně utrpěla nepřátelskými vpády.

Také za husitských válek utrpěla značné škody, jejichž rozsah není znám. Za třicetileté války byla vypleněna Švédy. Z dochovaných zpráv je nám známo, že v roce 1690 byla ve Svitávce velká povodeň, kdy voda dosahovala po okna domů na náměstí. V roce 1718 vyhořelo celé náměstí, včetně radnice a školy. Další velký požár byl v roce 1787, kdy shořelo 8 domů. V roce 1793 vyhořelo opět celé náměstí. Taktéž vznikaly v letech 1824 – 1825 požáry. V letech 1836 – 1866 vznikaly požáry takřka každý týden. Podle pověsti tyto požáry zakládal místní tesař, aby měl pořád dosti práce. Po 7.3.1885 přišla z tajícího sněhu velká voda.

 Přehled požárů ve Svitávce od roku 1885 do roku 1994 a zásahy požárního sboru doma i v okolí

V letech 1885 – 1900 se sbor zúčastnil 33 požárů. Z největších můžeme jmenovat požár velkostatku v Lysicích a požár staré továrny v roce 1893, dále pak v roce 1854 u Fr. Poka a Fr. Pokorného ve Svitávce.

V letech 1900 – 1920 se sbor podílel na likvidaci 26 požárů, z toho k největším patřily požáry továrny ve Svitávce a továrny Kosmonos v Letovicích (1909) a dále velký požár v roce 1910 v Chrudichromech. V roce 1913 zasahoval sbor při požáru dvora ve Skalici a panského dvora ve Svitávce. Z menších požárů se můžeme zmínit o požárech v Chrudichromech (1905, 1910, 1908, dále požáru Na ostrůvku (1908), v roce 1911 likvidace požáru v Klevetově a v roce 1920 v Mladkově.
1921 – účast při 7 požárech, z toho u 5 velení, neboť sbor přijel jako první,
1922 – 2 požáry v místě a dvě povodně,
1923 – požár továrny Kosmonos v Letovicích,
1924 – sbor zasahoval u 4 požárů – Sebranice (Páral), Vísky (Toufar), Svitávka (Kučírek a Blažek),
1927 – zásah u 1 požáru v Podolí,
1928 – sbor byl alarmován k požáru zámecké stodoly v Letovicích, po příjezdu bylo konstatováno, že požár je zlikvidován silami sboru letovského,
1929 – zásahy u požárů ve Svitávce (Nedoma), v Mladkově (Adam), Vísky (Kalivod),
1930 – tento rok byl ve znamení velké požárovosti. 16.6. kůlny obecní cihelny, 19.6. nejdříve likvidace požáru v Boskovicích, odtud odjezd k požáru v Lysicích, 4.7. les za Lhotou Rapotinou zvaný Faberky, 18.8. požár dílen a obytného stavení statkáře Chlupa v Boskovicích, 24.8. hořely chlévy rolníka Stejskala ve Lhotě Rapotině, 19.8. požár u říd.učitele v.v. Rutara (zdolán v zárodku přispěchavšími občany), 18.8. požární hlídka zabránila vzniku požáru u Dokoupilových, 24.11 zásah u požáru dvou stodol rolníka Přibyla v Sudicích a zásah u požáru v Boskovicích.
1931 – zásahy u požárů: 8.6. mlýn v Doubravici, 19.4. lihovar v Letovicích, 19.8. Podolí, 2.9. dvě usedlosti ve Voděradech, 2.10. usedlost p. Záboje ve Voděradech. Mimo těchto zásahů vyjížděl sbor k požárům v Černé Hoře a Korbelové Lhotě.
1932 – v zárodku likvidován požár obchodu p. Šmídy ve Svitávce,
1933 – 8.5. Hurábova cihelna v Boskovicích, 4.6. zásah s parní stříkačkou požáru Křižánku, 8.12. stodola a sláma v Újezdě u Kunštátu, požár likvidován před příjezdem, 26.12 výjezd k požáru v Zábludově, 16.9. výjezd k požáru v Borové
– vzhledem k výjezdu s parní stříkačkou se pro velikou vzdálenost družstvo vrací,
1934 – sbor telefonicky vyzván k pomoci u požáru v Boskovicích (Doubravská ulice),
1935 – 13.5. včasným zásahem našeho sboru se podařilo lokalizovat požár dvoru velkostatku kunštátského v Sebranicích, 9.6. v den oslav výročí založení našeho sboru zasahoval sbor o půl druhé v noci při požáru domku p. Poláka, 15.7. zásah u požáru p. Kohoutka (řezníka), 22.8. lokalizace a likvidace požárů lesa v Hrbatých,
1936 – 24.5. odpoledne vznikl od blesku požár staré továrny. Sbor se činně zúčastnil jeho likvidace. 16.6. vyjel sbor k požáru Staňkovy kůlny v Chrudichromech.
V r. 1937 se sbor zúčastnil záchranných prací při vzniklých povodních dne 21.3. a 2.5.
4.5.1938 požár stohu p. Veselého, 6.9. dva stohy Slámy. Hofmana, 25.8. držel zbor pohotovost při povodni, 15.10. se sbor zúčastnil požáru velkostatku v Kunštátě, 9.2. požár u obchodníka Svobody v Chrudichromech. 23.5.1941 požár obecního domku v Chrudichromech, 16.12. požár stodol v Sebranicích.
V r. 1942 zásah při požáru kůlny p. Koukala dne 19.3. o čtvrté hodině ranní, 11.5. požár rodinného domku na Sasině o půl třetí ráno, 29.12. požár textilní továrny p. Červinky v Letovicích.
27.4.1943 požár rodinného domku p. Přichystala na Vískách.
19.7.1945 požár na Klevetově.
20.8.1947 požár lesa u Skalice, 10.9. požár travního prostoru na Sasině, 23.10. požár provozní budovy závodu Biola v Letovicích.
V r. 1948 naše jednotka zasahovala u dvou požárů a sice jednoho polního a jednoho v Letovicích.
3.4.1949 požár lesa u Lhoty Rapotiny, 7.7. vyhlášen poplach ve Skalici – hořely na smetišti staré hadry, 12.8. při žňové hlídce zjištěn požár a vyjeto k hořící usedlosti v Rájci – nepracovalo se.
V r. 1952 požár mlýna pod Bačovem u lesa u Zboňku.
V r. 1959 požár polního výmlatiště JZD Svitávka, 17.10. požár lesa z Lhoty Rapotiny, 12.5. požár u p. Fr. Matušky v zárodku zlikvidován.
14.4.1961 14.4.1961 požár strážního domku ČSD Svitávka.
V r. 1962 požár lesa u Lhoty Rapotiny.
V r. 19/pbr /63 výjezd k požáru na Vískách.
30.6.1966 30.6.1966 požár trávy na pozemku ČSSS Svitávka a slámy u koupaliště.
V r. 1967 požár rodinného domku p. Blahy ve Svitávce a p. Lepky v Sebranicích.
V r. 1968 požár v ZDŠ Svitávka – v zárodku likvidován. Požár pražců na nádraží ve Skalici dne 24.5.1969, 7.4. požár jetelového podbr /sevu v Pohradiští a požár sptohu slámy u kravína, 21.11. účast při požáru Sběrných surovin v Letovicích.
24.6.1970 24.6.1970 požár u stolaře Svobody ve Svitávce, 17.7. požár přádelny v n.p. Vlněna, 1.9. účast při záchranných akcích u Lhostejná v Moravském krasu (čerpání vody z Amatérské jeskyně, kde uvízli dva speleologové), 9.9. požár OPP ve Svitávce.
26.3.1973 26.3.1973 požár travního prostoru u Labutě, 11.10. požár hospodářské budovy u Jurků na Sasině.
21.9.1974 21.9.1974 požár slámy ve Voděradech.
23.9.1975 23.9.1975 požár prostoru a slámy za autostrádou.
30.8.1977 30.8.1977 požár slámy u Mladkova, 17.9. požár kolny p. Jurky ve Svitávce.
29.-31.V roce 1907 byla bohatá kulturně-společenská činnost (dvě divadla, 2 výlety, 1 ples). ObRok 1914 – 1918 – Světová válka postihla krutě i náš sbor, neboť téměř všichni sboroví činovníci byli povoláni k vojenské službě. Sbor činil opatření pro zdárnou svoRoku u činnost a vydal provolání k občanům, kteří nepodléhali vojenské povinnosti, aby se přihlásili za člena sboru, neboť jen tak mohlo se čeliti případnému neštěstí. Dále jednáno se Sokolem DTJ, aby pomohly Sboru vykonávati noční hlídky. 27.4.1943 požár rodinného domku p. Přichystala na Vískách.ecní výbor daroval sboru 800 korun na zakoupení další výstroje a výzbroje. Mimo jiné bylo zakoupeno 5 berlovek. Výtěžek jednoho divadla věnoval sbor na zakoupení obuvi pro chudé žáky místní školy. V roce 1908 sbor uspořádal a vyvíjel kulturně-společenskou činnost zhruba ve stejném rozsahu jako předcházejícího roku. Z řad sboru odešel navždy podnáčelník bratr Josef Křipský ml. Za zásluhy byli jmenováni čestnými členy bratr Kupsa Jan, Kříž Jan a Michal.br /7.1980 čerpání vody ze zatopených sklepů po průtrži mračen ve Svitávce.
19.5.1982 Rok 1914 – 1918 – Světová válka postihla krutě i náš sbor, neboť téměř všichni sboroví činovníci byli povoláni k vojenské službě. Sbor činil opatření pro zdárnou svou činnost a vydal provolání k občanům, kteří nepodléhali vojenské povinnosti, aby se přihlásili za člena sboru, neboť jen tak mohlo se čeliti případnému neštěstí. Dále jednáno se Sokolem DTJ, aby pomohly Sboru vykonávati noční hlídky. 27.4.1943 požár rodinného domku p. Přichystala na Vískách.Rok 1914 – 1918 – Světová válka postihla krutě i náš sbor, neboť téměř všichni sboroví činovníci byli povoláni k vojenské službě. Sbor činil opatření pro zdárnou svou činnost a vydal provolání k občanům, kteří nepodléhali vojenské povinnosti, aby se přihlásili za člena sboru, neboť jen tak mohlo se čeliti případnému neštěstí. Dále jednáno se Sokolem DTJ, aby pomohly Sboru vykonávati noční hlídky. 27.4.1943 požár rodinného domku p. Přichystala na Vískách.pomoc při živelné pohromě (průtrž mračen) v Krchůvku.
13.6.1984 účast při hasebních pracích při požáru pily v Rájci.
18.5.1988 dvojí zásah při zahoření uhlí v uhelně restaurace Morava ve Svitávce. 11.11. zásah při hašení požáru od vznícených sazí v komíně u Hrubých ve Svitávce. 17.11. účast při hasebních pracích požáru sudičky obilí ve Skalici. Likvida Přehled požárů ve Svitávce od roku 1885 do roku 1994 a zásahy požárního sboru doma i v obr /kolíce požáru suché trávy ve Svitávce za Bílkovými a skládky odpadu na Skalkách. Výjezd k požbr /áru provozovny Vkus v Letovicích.
7.7.1989 výjezd k požáru teletníku v Sebranicích.
2.4.1990 požár rodinného domku v Michově. Likvidace požáru lesa 6.8. u Lazinova a 11.8. na Bačově.
29.7.1991 požár kravína v Kunících.
17.8.1991 požár seníku na kravíně ve Svitávce.
20.8.1991 likvidace hořícího obilí v Domkách ve Svitávce.
5.10.1991 hasební prácí při likvidaci požáru lesa v Újezdě u Boskovic. 16.9. zahoření skládky na Skalkách.
1.3.1992 hašení hořící trávy na Lubinách, 12.4. výjezd na les za koupalištěm. 24.4. hořící les v Mladkově, 27.4. hořící les v Nýrově. 28.4. zásah při hašení požáru odvodního komína ve Svitávce. 23.5. požár rodinného domku ú. Kratochvíla ve Svitávce. 22.7. účast při hasebních pracech hořícího lesa na Suchým. 8.8. likvidace požáru od blesku rodinného domku ve Vanovicích. 10.8. hašení seníku na Okrouhlé, 11.8. likvidace hořící trávy na Bačově. 8.9.1993 požár lesa u Letovic. 26.4. hořící tráva za Bílkovými. 2.5. požár lesa ve Ždárné. 23.5. výjezd k požáru osobního auta na Vískách. 13.8. zásah při požáru rodinného domku v Jabloňanech.
1.8.1994 v 05.00 hod. likvidace hořícího seníku ve Skalici. Tentýž den v 16.30 hod. výjezd k požáru lesa na Prostředním Poříčí.

U všech těchto akcí a požárů tak, jak bylo lze z dostupných pramenů zjistit, se aktivně zúčastnil náš hasičský sbor technikou i lidskou prací.

        

 Představitelé sboru od jeho založení

 

 

 Vývoj zabezpečení sboru hasičskou technikou od roku 1885 do roku 1995

1885 – čtyřkolová ruční stříkačka – výrobek firmy Smékal, dar obce,
1904 – zbrojní vůz – dar obce, berlovka – z prostředků sboru, (ruční pumpa přenosná, trakačová),
1907 – parní stříkačka – sdružené prostředky sboru, obce a majitele továrny p. Lów-Beera,
1930 – autostříkačka Walter – sdružené prostředky sboru, obce a sbírky mezi občany,
1935 – osobní automobil – dar p. Eduarda Jaroše,
1965 – Praga RN – speciální hasičský vůz – ze státních prostředků,
1970 – PPS-12 – stát, (pojízdná přenosná stříkačka, výkon 1 200 l/min.),
1972 – OVZ-12 – stát, (dvoukolový výsuvný žebřík dosah 12 m),
1976 – T 805 – stát, (vojenský skříňový speciál),
1982 – Škoda 706-CAS 16 – upravený kropící vůz – stát,
1985 – PS 14 – převod ze Sboru Vlněny, (pojízdná dvoukolová stříkačka, výkon 1 400 l/min.),
1987 – Avia 31 – speciální hasičský vůz – stát,
1991 – T 805 valník – převod ze sboru Sasina, PPS 8 – převod ze sboru Sasina, (pojízdná přenosná stříkačka, výkon 800 l/min.),
1992 – T 138 – CAS 32 – z prostředků sboru a podnikatelů působících ve Svitávce, p. Kratochvíl a firmy Hájek – Sivera, (automobilová cisternová stříkačka výkon čerpadla 3 200 l/min.), na podvozku T 138.

Z výše uvedené techniky bylo do roku 1995 v majetku sboru stále provozuschopná tato technika:
1. Parní stříkačka,
2. Autostříkačka Walter,
3. Speciální hasičský vůz Praga RN,
4. OVZ-12(žebřík),
5. PS-14,
6. Škoda 706-CAS 16,
7. Avia 31,
8. T 805 valník,
9. PPS-8,
10.Tatra 138 CAS 32.